Minulé události
LOV Z VRTULNÍKŮ (SPASTE NAŠE DUŠE)
Literárně-hudební pořad k nedožitým osmdesátinám ruského písničkáře, herce a básníka Vladimira Vysockého. Připravil a ukázky z díla čte Norbert Holub.
Na kytaru hraje a zpívá Jakub Kostelník.
Podrobnosti:
Vladimir Vysockij (25. ledna 1938 Moskva – 25. července 1980) byl ruský písničkář, herec a básník. V letech 1960–1964 byl členem Divadla A. S. Puškina v Moskvě. Roku 1964 se stal členem avantgardního divadla Moskevského dramatu a komedie Na Tagance. V tomto divadle se prosadil v několika těžkých rolích; hrál např. Hamleta (William Shakespeare) nebo Galilea (Bertolt Brecht). Jako filmový herec se proslavil v hlavních rolích ve filmech “Miesto stretnutia nemožno zmeniť”, “Vertikála”, a dále v dalších 24 filmech, kde hrál menší, často až epizodní postavy. Po Sovětském svazu kolovalo asi 2000 jeho písní plus mnoho falzifikátů. Zúčastnil se na přípravě 11 rozhlasových relací a uskutečnil více než 1000 koncertů po celém SSSR a za hranicemi. Byl autorem více než 700 písní a básní. Jeho básnická tvorba představuje hlavně lyrickou poezii, v níž hojně používal ironii a sarkasmus. Největší popularitu získal zhudebněnými básněmi a písněmi, které interpretoval především s doprovodem akustické kytary, pomocí které udržoval rytmus. V textech vycházel hlavně z městského folklóru (romance), slovní hry, parodie, parafráze a filozofických úvah. Do oběhu se po jeho smrti dostalo i mnoho falzifikátů vydávaných za jeho písně. V období přísné cenzury se dotýkal mnoha zakázaných témat, kvůli tomu byly některé jeho písně zakázané. I proto se velká část jeho tvorby šířila na podomácky nahrávaných magnetofonových páscích. Kvůli neshodám s nejvyššími představiteli mu nebylo umožněno hrát ve vícero filmech, do zahraničí cestoval převážně jen díky možnosti navštěvovat svoji francouzskou manželku (oženil se s francouzskou herečkou ruského původu Marinou Vladyovou).
Vladimír Vysockij patří dodnes k nejpopulárnějším a nejtalentovanějším umělcům v novodobých dějinách Ruské federace a bývalého SSSR. V Česku a na Slovensku zpívali některé jeho přeložené písně Jaromír Nohavica či Radůza.
Norbert Holub
(7. dubna 1966, Jihlava) je současný český básník, esejista a překladatel. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde také v současnosti žije. Knižně debutoval v roce 1989 v Mladé frontě sbírkou Zrcadlo pod jevištěm, následovalo několik dalších básnických knih vydaných převážně v nakladatelství Petrov. Úzce spolupracuje též s revue a nakladatelstvím Weles.
Degustace a pražení kávy
Káva se stala pro mnohé z nás běžnou součástí našeho světa, přitom o ní víme jen málo.
Pojďte se dozvědět více o této rostlině, jejím kulturním podhoubí a pěstování, o technologiích, kterými je káva zpracovávána, nežli přijde na náš stůl, o trhu, na kterém se nabízí.
Osoba nejpovolanější – majitel pražírny a pražič v jedné osobě – se s námi podělí o své znalosti pražení, poví nám o jeho metodách a stupních a chemických reakcích, které při něm probíhají. A také o tom, jak se míchají kávové směsi.
A teď ta hlavní pecka: Přímo na místě budete moci také živě pozorovat, jak se káva praží.
Odpoledne zakončíme degustací (cupping), při níž se zblízka seznámíme s jednotlivými kávami.
Výběr káv:
Brasil Santos
Ethiopia Yrgacheffe
Colombia Supremo Medelin
Robusta – INDIA Parchment AA scr.18 Kappi Royal
Registrace: 100Kč
Rezervace: produkce@ponava.cafe nebo FB zprávou Ponavě
Písničkář Oldřich Janota se pohybuje v různých hudebních vodách od folkových balad až po experimentální meditativní minimalistické skladby ve stylu new age.
http://www.oldrichjanota.com
Vernisáž výstavy fotografií Víta Balouna.
Vzděláním účetní a performer. Zaměstnáním IT integrátor se zaměřením na interpretované skriptování a správu serverů, pedagog a technik (FaVU VUT v Brně). Fotograf s náklonností ke klasickým technikám, téměř vždy má u sebe fotoaparát s filmem. Dosud nevystavil ani neprodal digitálně zpracovaný obraz, ač je pravidelným uživatelem fullframe digitálního fotoaparátu. Jako mnoho jiných tvoří v cyklech, sám považuje za nejdůležitější cyklus “Průmyslová krajina” a “Pracovníci”. Dlouhodobě a instinktivně se vyhýbá klasickým tématům – portrétu, zátiší a čistě přírodní krajině, naopak ho zajímá krajina poznamenaná zásahem člověka a člověk takovou krajinu vytvářející. Pedagogicky ho nejvíce ovlivnili jeho žena, a fotograf Libor Teplý. Má rád tvorbu Josefa Sudka, Jeffa Walla, Bernda a Hilly Becherových.
Vít Baloun (*1979)
Studium: 1999-2005 FaVU VUT, ateliér Foto/Performance (prof. Tomáš Rullera)
http://www.google.com/+VitBaloun
Výstava potrvá do 14. 2. 2018.
Jan Kavka Trio je klasické jazzové klavírní trio. Repertoár tria se skládá z původních kompozic, jazzových standardů a cover verzí popových písniček.
Jan Kavka – piano, Marek Dufek – baskytara, kontrabas, Adam Sikora – bicí
Adventní koncert známé hudební dvojice proložený poezií.
Vánoční písně, koledy a skladby pro zpěv, violy da gamba, violoncello, tibetské zvony a zvonky, poezie.
Host večera: básník Zdeněk Volf
IRENA & VOJTĚCH HAVLOVI
Manželská hudební dvojice, počátky jejich umělecké spolupráce spadají do 80. let minulého století. Od té doby úspěšně rozvíjejí svoje nevšední pojetí tradičních i novodobých skladebných technik a interpretačních postupů. Jejich osobitý autorský výraz se vzpírá zařazení do jakékoli hudební škatulky. Výrazový rozptyl používaných vyjadřovacích prostředků bývá totiž u manželů Havlových ve většině případů natolik rozmanitý, mnohotvárný a hlavně neustále se proměňující, že jakýkoliv pokus o alespoň rámcové slovní zachycení podstaty jejich muzikantského dialogu za konkrétní skutečností nutně pokulhává.
Inspiraci pro hudební, ale i vlastní filmovou tvorbu nalézají i v prostředí Indie, kterou několikrát navštívili. V letošním roce zkomponovali hudbu pro úspěšný film Křižáček (Křišťálový globus pro nejlepší film na MFF Karlovy Vary), inspirovaný básní Jaroslava Vrchlického.
Alternativní hudební projekt Fingerprints 2017 s autorským čtením textů z knihy Zooneligická zahrada s jazykoplety.
Karel Růžička – kytara
Jacob Carl Růžička – bicí, perkuse
Karel Růžička – kytara
Michal Müller – citera, zpěv
Jacob Carl Růžička – bicí, perkuse
Autorský večer jedné z nejvýraznějších osobností naší kulturní scény, s hudebním doprovodem Ivana Palackého.
Jaromír Typlt (*1973) je spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor. Patří mezi nejvýraznější osobnosti současného umění. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy – obor filozofie a český jazyk a literatura. Na počátku devadesátých let vstoupil na literární scénu avantgardními básněmi, inspirovanými surrealismem, alternativní a rockovou hudbou. Za výbor poezie Ztracené peklo získal v roce 1994 cenu Jiřího Ortena. Věnuje se i prozaickým a esejistickým textům, jeho tvorba se vymyká obvyklému pojetí literatury a přesahuje do dalších vrstev uměleckého projevu (bibliofilie a autorské knihy, krátké filmy, jevištní performance, zvukové nahrávky a improvizace). Je autorem knižní monografie sochaře Ladislava Zívra. Eseje o literatuře a výtvarném umění zveřejňuje například v literárních časopisech Souvislosti, Revolver Revue, Host, Analogon, Tvar apod. Už v první polovině 90. let se zapsal do povědomí také jako účastník literárních polemik. Po roce 2011 začal veřejně vystupovat proti snahám o podřizování literatury politickým zájmům (především proti požadavkům po levicové angažovanosti), a proto se 19. listopadu 2013 stal při svém autorském večeru terčem symbolického útoku politických radikálů.
Ivan Palacký (*1967) je v Brně usazený architekt a hudebník. Kromě četných spoluprací s improvizátory a hudebními experimentárory (Peter Graham, Andrea Neumann, Toshimaru Nakamura, Klaus Filip, Seijiro Murayama ,…) založil trio Sledě živé sledě (1995 – 2000), působí v Pražském improvizačním orchestru a ve skupinách Pátí na světě, Rána a Koberce, záclony.
18.10.2015 jsme otevřeli náš podnik pod jménem Verbena,
5.12.2016 jsme po kompletní rekonstrukci otevřeli naši dnešní Ponavu,
6.12.2017 zde oslavíme naše (první až druhé) výročí.
Přijďte si s námi připít, zazpívat, třeba i potancovat, to vše v milé společnosti Petra Mičky a jeho horňácké muziky.
Srdečně zvou
hlava a srdce Ponavy
V&K
—
Vstupné dobrovolné
V rodinných kruzích a mezi přáteli členové kapely familiérně označováni též jako Vavríné.
Přesněji nespecifikovatelné hudební uskupení dílem náhody, nebo snad nehody, provozující specifickou hudební činnost a vytvářející nejrůznější zvukové (někdy bohužel i vizuální) projevy.
Hudební projev a repertoár kapely vychází především z tradice hudební kultury Horňácka a navazuje na ni v co možná nejpravdivější podobě. Mimo tradičních folklorních a folkloristických příležitostí se muzika účastní nejrůznějších hudebních projektů a spolupráce mimo klasické folklorní spektrum.
Propojení studentů JAMU z různých hudebních oborů a rozdílných přístupů k improvizaci, rytmu, zvuku, virtuozitě
– hudební ansámbl vede Radim Hanousek a Martin Konvička
– zdatní hudebníci se mohou připojit – vemte nástroje
Krásu adventního věnce nemusíte vykoupit obývákem od smůly a marným sháněním chvojí.
Přijďte si ho uplést k nám do Ponavy (za pěkného počasí venku, za horšího v boudě).
Nachystáme pro Vás i potřebné korpusy, chvojí a další ozdoby.
S sebou si ale vezměte svíčky, nůžky a cokoliv dalšího, co vás napadne 🙂
Počet míst bude omezený, rezervujte si je e-mailem na produkce@ponava.cafe nebo FB zprávou Ponavě.
—
Vstupné dobrovolné, zážitky k nezaplacení
♥ ♥ ♥
Jakub Noha band – folk rock / blues
Repertoár Nohabandu je téměř zcela autorský a zplodil jsem ho já (Jakub Noha).
Žánrově se pohybujeme tak zhruba od dylanovského folku nasáklého blues po rock. Vlivy jdou dále od Beatles přes Neila Younga po Toma Waitse a trochu toho českého koření.
Písničkařím od časných 70-tých let minulého století. Největší rozmach byl v 80-tých letech, kdy jsem jezdil po klubech. Byl jsem pravidelným vystupujícím na příklad na brněnské Křence. Po roce ’89 jsem vydal u brněnské MUA LP “Popelka jde na ples”, pak u FT records “Kde je ten ráj”. Později pak u Indies alba “Tady někde”, “NA PRAHU!” a “Ryba nebo pták…”. Naposledy vyšlo v roce 2013 album “Poztácené nitě” u slvenských Pavian records. Indies chystají na letošní podzim komplet 8 CD s raritními a živými nahrávkami od mých dřevních dob po současnost. Rád bych na jaře vydal další album s novými písničkami, dávám dohromady repertoár.
S největší pravděpodobností budeme hrát ve třech (bubeník Vojta Noha zatím neví, bude-li se moci uvolnit ze zaměstnání):
Petr Bublák Bubák – elektrická kytara,
Marek Štulír – baskytara,
Jakub Noha – elektroakustická/elektrická kytara.
Podvečerní střídání slov mluvených a zpívaných v pocitech dvou autorů a interpretů, básnířky Evy Černé a kytaristy Jirky Kubowského.
Eva Černá
Básnířka a textařka. Je zastoupena v almanachu Stavitelé chrámu poezie (2010, Agentura Krigl Praha, sestavil Jiří Halberštát)) a v časopisech (Host, Universitas atd.). Knižně vydala verše pod názvem Okamžik života (2012, Agentura Krigl Praha), roku 2015 vyšla vlastním nákladem audiokniha s tímtéž názvem. V přípravě má další dvě knížky. Účastní se autorských čtení, zejména v Brně a Praze. Autorsky spolupracovala s redakcí pro děti a mládež Českého rozhlasu v Brně a dramaturgicky a autorsky s brněnským loutkovým divadlem. V roce 2015 vzniklo na její texty CD Mozaika pocitů. Od roku 2016 vystupuje společně s Jirkou Kubowským se zhudebněnými texty v komorní sestavě (kytara, zpěv) pod názvem Mozaika pocitů.
Jirka Kubowský
Hudbě se věnuje od 17. let. Jako zpěvák, textař a skladatel působil v několika kapelách. V kapele PULS Metal Brno – 1985- 1991 (CD Bigbít je v nás, 1999, vydáno i v Řecku) EP Strhaná tvář (Švédsko, 2003). V kapele Nešvilský krúžek, 1997 – 2011 (CD Já se vrátím, 2003, CD Doba ledová, 2007) videoklipy hrané na Óčku – Medvědí kolotoč, Loď bláznů, Já se vrátím (další videoklipy např. Pocity, Stařec, Doba ledová). Zhudebnění textu Kudlanka bezbožná od Simony Monyové k její knize se stejným názvem (společně s Milanem Potůčkem). V roce 2013 založil kapelu Biomassa – 2013-2016 (CD Už žádný tlak, 2015, z tohoto CD skladba Skořápky byla nejhranější skladbou roku 2016 stanice Proglas – Jiří Kubowský/Eva Černá). Od roku 2014 začal zhudebňovat texty Evy Černé – výsledkem spolupráce bylo CD Mozaika pocitů (CD bylo společným projektem více kapel a interpretů) a od roku 2016 se společně s Evou Černou věnuje skládání hudby na její texty a jejich interpretaci pod názvem Mozaika pocitů.
Koncert under-šansonové skupiny The Velvet Wine k výročí 17. listopadu.
The Velvet Wine vystoupí ve složení:
Jitka Kapitánová – zpěv, perkuse
Veronika Chabičová – housle
Dominik Laudát – klavír, vokály
Písně od The Velvet Underground, U2, Leonarda Cohena, Hany Hegerové, Vladímíra Merty a Marty Kubišové v netradičním originálním aranžmá.
Součástí programu bude i četba z textů k výročí 17. listopadu.
Všichni jste srdečně zváni.
Dřevní RnR.
Arnošt piano a Jiří saxofon spolu dělaji neplechu od roku 1979, Arnošt pak hrál se 100 zvířaty, Jiří s Garaží a Psíma vojakama. Basák Pavel není pražák a hraje s Urbandem.
“RnR se nedá poslouchat. Buď ho hraju nebo tančím. ” j.j.
Vystoupení folklórního souboru z Jinačovic, který se zabývá moravským i slovenským folklorem.
Svatý Martin v Ponavě … po Svatomartinské huse následuje v 17 h degustace (nejen) svatomartinských vín vinařství Čmelík z Kyjova a k tomu od 19h vystoupení folklórního souboru Trnůvka z Jinačovic.
Svatý Martin v Ponavě se ponese v tradičním duchu: svatomartinské víno, husa (popř. robihusa) a moravské písně.
od 11:11 Svatomartinská hostina (do vyprodání porcí)
17:00 Degustace (nejen) svatomartinských vín vinařství Čmelík z Kyjova
19:00 Békáme se súborem Trnůvka z Jinačovic
REZERVACE NUTNÁ!!! (Především pokud jde o husu).
Počet porcí je omezený, důrazně doporučujeme rezervaci FB zprávou kavárně Ponava nebo na e-mail provozni@ponava.cafe
Koncert brněnské kapely.
Autor: Ben Skála – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0
Autorské čtení dvou brněnských literátů s hudebním doprovodem klavíristky Andrei Šimordové.
Eva Talpová
Narozena v Brně, kde také žije a pracuje. Původně knihkupkyně, poté vystudovala bohemistiku a učí na střední škole český jazyk a literaturu.
Publikovala v časopisech a sbornících, léta spolupracovala s deníkem Rovnost, kam přispívala hlavně fejetony. Svou tvorbu představila také v rozhlase a v řadě autorských čtení (např. na literárním festivalu Měsíc autorského čtení v Brně).
Psaní definuje jako jeden ze způsobů, jak vydržet tento svět. Píše častěji o vnitřních světech než o tom vnějším. Více o ženách, ale nejen pro ně.
Dosud vydala:
Krajiny – básně v próze, 1997
Hážou si kopřivy hlavou – básnická sbírka, 2001
Rybička na šněrování – výběr fejetonů, 2006
Po velmi tenké čáře – román, 2007
S andělem ne – román, 2010
Hrnečku, pař! – výběr fejetonů, 2013
Oblaka mnou jdou – CD (pásmo z poezie, Divadlo hudby a poezie Agadir, 2009)
Eduard Roreček (narozen v roce 1978) vystudoval obory historie, estetika a geografie na Filozofické a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Více než deset let působí jako středoškolský a vysokoškolský pedagog. V rámci seminární výuky na Filozofické fakultě (Seminář estetiky) se zabývá literárně-estetickým textovými interpretacemi. Publikoval několik literárně-teoretických článků (např. v časopisech Host nebo Kontexty). Od studentských let se věnuje vlastní literární tvorbě, kterou veřejně prezentuje formou autorských čtení. V současnosti připravuje knižní vydání své poezie.
„Chceme dětem představit svět soudobé hudby, jazzu a improvizace.“
Program workshopu:
Představení nástrojů a jejich i nezvyklé zvukové využití – marimba, akordeon, hlas, saxofon, trumpeta
Ukázka grafického zápisu a společný nácvik grafické partitury, zapojení dětí/dospělých
Děti si mohou přinést vlastní nástroje, případně využít kavárenské předměty (skleničky, příbory,…).
Dust in the Groove
Propojení jazzových a klasických hudebníků, kompozice a improvizace ve vlastních skladbách na pomezí jazzu a soudobé hudby
Hudební projekt Dust in the Groove se svým neobvyklým nástrojovým obsazením zcela svobodně mísí jazz, soudobou hudbu a volnou improvizaci a prozkoumává hraniční území mezi těmito hudebními světy. Zaměřuje se na hledání nových témbrových možností u jednotlivých nástrojů i jejich vzájemné zvukové propojení s nasazením jazzové energie.
Akordeon a vokály – Žaneta Vítová (dlouholetá lektorka dospělých i předškolních dětí)
Marimba – Martin Opršál (virtuóz, pedagog, vedoucí katedry bicích nástrojů JAMU)
Trubka – Jan Přibil (pedagog, muzikolog – JAMU, Filozofická fakulta UP)
Saxofon a basklarinet – Radim Hanousek (pedagog, doktorand JAMU – studium interpretace)
Vokál – Michaela Bóková (studentka JAMU)
Kontrabas – Vladimír Micenko – absolvent jazzové katedry JAMU
Projekt připravil vlastní témbrové, jazzové i improvizované variace na Bachovu Arii pro festival Bachův varhanní podzim 2017, vystoupil na Expozici nové hudby, Setkávání nové hudby plus, Free jazz Praha, United Islands, Žižkov meets jazz a na mnoha neobvyklých místech (jeskyně, industriální prostory, synagogy).
Těšíme se!
www.dustinthegroove.cz
www.facebook.com/DustintheGroove
Autorské čtení
Po autorských čteních na MDD a MDŽ představí legendární básník ponavskému publiku svoji dekadentní poezii i v podzimním dušičkovém čase.
Stav ducha vždy je záhadný,
ubývá slov, přibývá čárek…
Dušičky jsou už za dva dny
a já pro tebe nemám dárek.
Silvie Richterová – setkání se známou českou spisovatelkou, bohemistkou a literární publicistkou.
Hudební doprovod: Andrea Szopová a Jonáš Konývka
Sylvie Richterová je česká spisovatelka, profesorka bohemistiky, autorka experimentálních próz, románů, básnických sbírek a literárních esejí. Narodila se a do osmnácti let žila v Brně, od roku 1963 v Praze, kde studovala cizí jazyky na Univerzitě 17. listopadu. Koncem roku 1971 se s manželem a dcerou přestěhovala do Říma, kde studovala bohemistiku. Knihy napsané před rokem 1989 vycházely v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. V roce 1987 se zúčastnila schůzky českých a slovenských spisovatelů z disidentského okruhu na Hrádečku u Václava Havla. Kulturní a duchovní propojování rozdělené Evropy je společným jmenovatelem její univerzitní i autorské práce, v různých rovinách je vyjadřuje celé její dílo. Od devadesátých let žije Sylvie Richterová střídavě v Praze a v Římě. Píše česky, esejistiku také italsky.
Andrea Szopová a Jonáš Konývka
Dva z opačných cípů republiky se setkali na divadelní fakultě v Brně, aby zjistili, že kromě divadla mají také společnou zálibu v jazzu. V Ponavě zahrají více i méně zelené jazzové evergreeny.
Vernisáž výstavy obrazů Jana Pražana
Výběr vířivých expresivních obrazů s esoterickou atmosférou. Malby Jana Pražana překypují plnou barevností a mapují magický prostor
imaginace.
Jan Pražan *1979
Člen skupiny TUBA
Studium: 2006 – 2012, Ateliér malba II., FaVU VUT v Brně
(2012 – vedoucí ateliéru: MgA. Luděk Rathouský)
(2006 – 2011 – vedoucí ateliéru: prof. Martin Mainer)
2008, stáž, Facultad Bellas Artes, Cuenca, Španělsko
2016, rezidence – Beyond the mist, Meghalaya, India
http://www.janprazan.com/
Výstava potrvá do 22. listopadu 2017.
Kurátor: Jan Karpíšek
Koncert brněnského písničkáře Šimona Petáka
Jedna kytara, jeden hlas. Jsem vystudovaný divadelní dramaturg a vyučený kominík. Bluesové, rockové a punkové vlivy v mých písních sjednocuje tradice českého písničkářství. Hraju současný folk bez dalších přívlastků – vztekle i jemně, v legraci i bez ní.
https://www.facebook.com/%C5%A0imon-Pet%C3%A1k-250768002021478/
Čtení a zpívání z textů.
Michal Stránský a TyTři (Kateřina Reichová, Markéta Husková, Aneta Podracká Bendová).
Michal Stránský (1966) dosud vydal sbírku Meziokamžiky (vlastním nákladem, 2009) a Na hruškách nebe (Kniha Zlín, 2012), je zastoupen v almanachu Cestou (Weles, 2003) a v několika literárních časopisech (Weles, Proglas, Riječ – v překladu Hasana Zahiroviće). Napsal řadu písňových textů, zejména do divadelních inscenací.
Kousky textů společně s kolegyněmi z tria TyTři zhudebnila Kateřina Reichová, absolventka Konzervatoře Brno v oboru klasický zpěv, studentka prvního ročníku Operní režie na JAMU a autorka i zpěvačka skupiny eLiška (elektro folk).
Florian Tilzer: Andersreich | Říše jinakosti – Poetické písně
Hráč na klavír a zpěvák Florian Tilzer se narodil v tyrolských horách, odkud v 90. letech odešel a usadil se v českých nížinách – aby se učil. Vyzkoušel toho tady mnoho, věnoval se různorodým činnostem, které vždy měly něco do činění s kulturou, uměním nebo jazykem, a znovuobjevil svou lásku k hudební tvorbě. Vedle hry na klavír a zpěvu si hraje se zvuky vody, skládá a improvizuje – sám nebo spolu s jinými umělci různých žánrů.
Jeho nový sólový program s názvem „Andersreich | Říše jinakosti“ se skládá z poetických písní, které vznikly jak v jeho rodinném kraji, kam se čas od času vrací, tak v kraji, kde žije dnes.
Říše jinakosti – malá říše, která už větší být nemůže. V ní a z ní pramení řeka, která se široce košatí krajinami duše. Na cestách podél těchto toků potkávám ty, kteří mi zazpívají a tím mi ukazují cestu. Dovolují mi, abych se na této tvorbě podílel. Ochutnávám z jejího nápoje, putuji dál sny a životními prostory a poznávám sám sebe cize, v zemi, která ve všedním dni vykukuje zpod kořenů stromů a zpoza mraků a upozorňuje na svou všudypřítomnost.
Jazz – Contemporary – Etno – Impro – Groove
Saxofonista Hanousek a pianista Konvička spolu působí řadu let v několika jazzových i experimentálních projektech, v triu s vokalistkou Lucií Páchovou rozšíří multižánrové pole o elektroniku, etno a hlas.
Lucie Páchová
Vokalistka , skladatelka, improvizátorka
Ve své tvorbě kombinuje prvky soudobé hudby a improvizace s prvky lidové hudby z celého světa, zajímají ji interdisciplinární přístupy. V improvizaci využívá hlas, citeru, kalimbu, objekty, pohyb.
Působí v autorských projektech Talaqpo, Arará a Paleomnésis, je také členkou Dunami Ensemble, Prague Improvisation Orchestra, Ensemble Marijan.
www.luciepachova.cz
Radim Hanousek
Aktuálně se věnuje kvartetu NOCZ norského trumpetisty Didrika Ingvaldsena (CD NOCZ & Iva Bittová, Hevhetia 2014 a Toys, Toys and Toys, Hevhetia 2013), vlastnímu autorskému projektu Dust in the Groove, experimentálnímu italskočeskému projektu Fábio Delvo quartet, soudobé vážné hudbě (Peter Graham, Dunami ensemble, Lucie Vítková, Michal Indrák), spolupracuje s divadlem Husa na provázku, brněnskou filharmonií, podílí se na řadě dalších jazzových (Cotatcha Orchestra, MulliGang) i nejazzových projektů (hudba pro audioknihy Albatros, divadlo Feste a D’EPOG). V roce 2011 vystoupil na TEDx Praha s Mariánem Friedlem. S hudebně tanečním improvizačním projektem Mokré ruce v září 2013 vystoupil na mezinárodním Moving Sound festivalu v New Yorku.
www.radimhanousek.cz
Martin Konvička
Martin Konvička, původem z Přerova, je nekonformní klavírista, skladatel a odvážná mladá mysl na cestě k Parnassu. V současné době je studentem Janáčkovy Akademie v Brně, rok strávil také na rakouské Universität für Musik und Darstellende Kunst v Grazu. Je držitelem stipendia Strun Podzimu pro mladé talenty a vyskytuje se po boku mnoha osobností nejen jazzové hudby. Je aktivním hráčem napříč mnoha hudebními žánry – hip-hop, soudobá vážná hudba, free jazz nebo progressive rock. Kromě hudby se dnes zabývá také teoretickou a výzkumnou činností na pomezí oborů hudby, psychologie a filosofie. Mezi jeho hlavní projekty patří jeho trio po boku Petera Kormana a Marka Urbánka, kde hraje vlastní hudbu, ve které se prolínají všechny jeho zásadní vlivy, dále big band Cotatcha Orchestra, kde se angažuje také jako aranžér a nebo Dratwa Band, což je elektronicko-akustický live hip-hop band v jehož čele stojí slovenský MC Hawky.
http://www.martinkonvicka.com/
Setkání dvou nestárnoucích legend české literatury, hudby a divadla.
Mirek Kovářík (*15. srpna 1934 Praha) je český divadelník, kulturní publicista a redaktor, herec, moderátor a vysokoškolský pedagog. Jedná se o jednu ze zakladatelských osobností litvínovského Docela malého divadla, které patřilo v 60. letech 20. století mezi významná česká divadla malých forem, dále o neúnavného popularizátora moderní české poezie, výborného recitátora a dlouholetého moderátora hudebního festivalu Porta. Mirek Kovářík je též od roku 1976 autorem a moderátorem klubového pořadu Zelené peří – původně provozovaného v Praze a v Brně –, který pomáhá propagovat a zveřejňovat poezii mladým začínajícím autorům. Od roku 1993 do ledna 2011 existovalo Zelené peří i v rozhlasové verzi na stanici Český rozhlas 2 Praha.
Miloš Štědroň (* 9. února 1942 Brno) je český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog. Komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu pro lidové nástroje. Pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje se soudobým hudebním uměním. Řada skladeb je inspirována lidovou hudbou a v instrumentaci využívá i netradiční nástroje. Jádro muzikologického zájmu Miloše Štědroně představuje hudba 20. století (např. Leoš Janáček) a epoch renesance, manýrismu a baroka. Napsal řadu kritických předmluv k vydáním Janáčkových děl a přes 60 statí a studií o Janáčkovi. Věnuje se i editorské činnosti a rekonstrukci starých děl. Je tvůrcem řady rozhlasových pořadů, televizních scénářů, sleevenotes gramofonových desek a bookletů ke kompaktním diskům. Dlouhodobě spolupracoval s divadlem Husa na provázku. Napsal desítky hudebních doprovodů k činohrám a filmům.
Degustace a pražení kávy
Začneme kávovým ÚVODEM…historie kávy, základní rozdělení
kávovníků, pěstování, sklizeň a zpracování. (cca 20-30min)
Potom kávu upražíme teoreticky… druhy pražiček, proces pražení,
stupně pražení, chemické procesy při pražení, míchání směsí
a potom…
potom kávu UPRAŽÍME prakticky (cca 45min)…
…abychom odpoledne zakončili DEGUSTACÍ (cupping) – představení jednotlivých káv, vedení degustace (cca 45min)
Účastníci obdrží podklady (degustační karty, kruh chutí)
Výběr káv:
Brasil Santos
Ethiopia Yrgacheffe
Colombia Supremo Medelin
Robusta – IINDIA Parchment AA scr.18 Kappi Royal
Registrace: 100Kč.
Ondřej Landa je spisovatel, hudebník a farmář, žijící soběstačným způsobem života v bývalé pastýřské salaši nedaleko původní české vesnice Šumice, v předkarpatí jižního Rumunska. Zde hospodaří, píše a jako bývalý etnograf a environmentalista studuje místní unikátní přírodu i tradiční českou komunitu. A do toho jednou za čas vycestuje do Čech, do Japonska či jinam, aby uspořádal hudební či přednáškové turné. Přednáší o vnitřní a vnější soběstačnosti, a to většinou v knihovnách, školách, univerzitách i v rozličných alternativních a malých prostorách.
www.offcompany.org
www.duokerlek.com
Přehlídka současné balkánské kinematografie / Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko
– v Lužáneckém parku na palouku před kavárnou Ponava
– start vždy v 17:00
VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Festival bude probíhat za každého počasí v jurtě a šapitó.
Program:
02/10/2017
– ŠAPITÓ
17:00 – Circus Fantasticus / Janez Burger / SLO / 77´ / 2010
18:45 – Přednáška doc. PhDr. Václava Štěpánka, Ph.D.
19:45 – Zlatá pětka / Zlatna Petorka / Goran Trenchovski / MK / 83.15´ / 2016
21:15 – Koncert skupiny AVLIJA
– JURTA
17:00 – Hora / Stefan Malešević / BaH / 78´ / 2017
18:45 – Psací stroj / Mašina za kucanje / Senad Šahmanović / MNE / 21.21´ / 2013
19:30 – Lavanderman / Zvonimir Rumboldt / HR / 74´/ 2010 + diskuse se scenáristou Tonim Faverem
– STAN LUŽÁNKY
19:00 – vystoupení folklórního souboru Pirin
03/10/2017
– ŠAPITÓ
17:00 – Říkejte mi Barbara / Bi se vikal Barbara/ Ana Jakimska / MK / 10.15´ / 2013,
– Ústava / Ustav Republike Hrvatske / Rajko Grlić / HR / 92´ / 2016
19:30 – Noc bezMoci / Medena Nokj / Ivo Trajkov / MK, SLO, ČR/ 89´ / 2015
21:00 – Koncert ŠećeЯ (HR)
– JURTA
17:00 – Milovník stojedničky / Ljubitel na 101 / Mihail Dimitrov / MK / 06.24´
– Zelené zdi, černé jídlo / Zeleni dzidovi, crna hrana / Sandra Gjorgieva / MK / 17.37´ / 2015
17:45 – Nežádoucí dědictví / Neželjena Baština / Irena Škorić / HR /100´ / 2016
20:00 – Smír krví / Umir Krvi / Senad Šahmanović / MNE / 23.34 ´ / 2015 +diskuse s režisérem
– STAN LUŽÁNKY
19:00 Bastl Instruments showcase. Showcase hudebních projektů z okruhu Bastl Instruments a Nona records. Hudba vytvářená pomocí modulárních syntetizátorů. (http://www.bastl-instruments.com/)
04/10/2017
– ŠAPITÓ
17:00 – Vina / Krivina / Igor Drljaca / BaH / 67´ / 2012
18:30 – Smrt v Sarajevu /Smrt u Sarajevu/ Danis Tanović / BaH / 85´ / 2016
20:30 – DJ Alien Balkan Beats
– JURTA
17:00 – Dvě školy / Dvije škole / Srdjan Šarenac/ BaH / 42.23´ / 2015
18:00 – Město slonů / Grad slonova / Marko Mijatović / BaH / 29.30´ / 2015
19:00 – Čistota / Čistoća / Neven Samardžić / BaH / 37.41´ / 2017
Horse riders / Javači na konji / Marjan Gavrilovski/ MK / 85´ / 2017
– STAN LUŽÁNKY
17:00 workshop vaření kávy v džezvě
18:00 Přednáška o balkánské kinematografii Mgr. Marie Barešová (Ústav filmu a audiovizuální kultury FF MU)
19:00 autorské čtení Marka Čorby
Jazzový festival tématicky zaměřený na jazzovou basu.
PROGRAM:
PÁTEK 29.9.2017
19:00 Cuckoff
20:00 Divergent Connections Orchestra – křest desky
SOBOTA 30.10.2017
17:30 Taras Vološčuk solo
19:00 Alexiandr Yasinski a Petr Tichý (Bělorusko/CZ)
20:30 Cremaschi-Hanousek-Wróblewski
22:00 Miroslav Vitouš, jazzová legenda – premiéra dokumentárního filmu Petra Kaňky
Akce probíhá ve spolupráci s festivalem Uprostřed a Dobrodružství na Jarošce.
Podrobnosti:
Cuckoff
„Za jejich zvukové produkce se realita stává skutečností…“ Tak se o duu Cuckoff zmiňuje německý hudební publicita Adolf Stahl. Dvě entity, ve kterých jejich tuzemský odštěp od L. Kerndla a B. Basikové vznítil plamen touhy po bohorovném pustošení tištěných spojů a tradic západní hudby. Kladou kukaččí vejce do zajetých žánrů a s každou harmonickou změnou a zaúpěním přepálených rezistorů vytlačují z útulných hnízd další pomyslné vejce na neúprosně tvrdý městský beton. Kombinace ambientní elektro zvukomalby, tepajícího rytmu a prolínání žánrově zdánlivě neslučitelných poloh – vše v reálném čase – to je Cuckoff.
Divergent Connections Orchestra
Orchestr pro řízené improvizace vznikl v roce 2014. V jeho řadách se objevují zkušení jazzmani, klasičtí virtuózové i hudební experimentátoři, všichni spojeni touhou objevovat a tvořit také mimo zavedené rámce. Hudba vzniká na základě improvizačních dovedností hráčů a netradičních dirigentských gest, jimiž umělecký vedoucí Pavel Zlámal iniciuje, řídí či jen ovlivňuje hudební tok. Technická a myšlenková výbava členů kapely umožňuje kromě nekompromisních zvukových experimentů také využívání stylových klišé v čerstvých, neokoralých souvislostech. To vše ve vzájemné spontánní interakci mezi hráči i dirigentem.
Balancování na hraně nejistoty a překvapení nechává vzpomenout jména jako např. Frank Zappa, Barry Guy, Walter Thomson, John Zorn, Butch Morris, Evan Parker, Sun Ra Arkestra a další.
Taras Vološčuk Taras Vološčuk vyrostl mezi dvěma světy. První je svět klasické hudby se silným vztahem k ruským a ukrajinským kulturním kořenům – studoval hru na housle v Kyjevě. V průběhu této doby zároveň čím dál tím více inklinoval ke stylům jako Jazzu, Blues, Latinsko-americké hudbě, evropskému a americkému folklóru a folklóru obecně.
Jeho způsob hry a přístup ke hře na kontrabas obecně je zcela ojedinělý. Alexiandr Yasinski a Petr Tichý (Bělorusko/CZ) Běloruský akordeonista a skladatel Alexiandr Yasinski a kávou inspirovaný kontrabasista Petr Tichý se věnují společným improvizacím od roku 2013. Spoluvytvářeli mimo jiné také například hudbu k Obřím loutkám španělské divadelní skupiny Carros De Foc v Plzni 2015 s Ridinou Ahmedovou, se kterou Petr nedávno vydal kritiky uznávané album HLASkontraBAS. Lze tedy očekávat hudbu pohádkově hororovou. Cremaschi-Hanousek-Wróblewski mimořádné spojení tří osobností, které spojuje chuť tvořit v přítomném čase
George Cremaschi- americký hudebník, žijící v Praze se kromě hry na kontrabas zabývá elektronikou, multimediálními kolaboracemi, například hodně spolupracuje s tanečníky a různými performance. Patří mezi důležité postavy české improvizační scény, je jeden ze zakladatelů Pražského Improvizačního Orchestru.
Michal Wróblewski- skladatel a saxofonista, pohybující se mezi českou a norskou scénou. Vede několik těles: E Converso, Kiap, Janoušek-Wróblewski Quartet, Swomp, Michal Wróblewski Ensemble nebo NKW. Se svými projekty vystupuje po celé Evropě i mimo ní.
Radim Hanousek- saxofonista, aktuálně se věnuje kvartetu NOCZ norského trumpetisty Didrika Ingvaldsena, vlastnímu autorskému projektu Dust in the Groove, soudobé vážné hudbě,
spolupracuje s Filharmonií Brno. Miroslav Vitouš, jazzová legenda – premiéra dokumentárního filmu Petra Kaňky Miroslav Vitouš
(narodil se 6. 12. 1947 – v roce 2017 mu bude 70 let)
Patří mezi nejlepší a nejoceňovanější kontrabasisty světa, prosadil se také jako výrazný skladatel. Na začátku kariéry se rozhodoval mezi osudem vrcholového sportovce (plavce) a hudebníka.
Propojil českou muzikalitu (kontrabasovou školu Františka Pošty) se světovým jazzem. Jeho píseň My One and Only Love z alba Now He sings, Now He Sobs (1968) dostala v roce 1999 Grammy Hall of Fame Award a řadí se mezi proslulé jazzové standardy.
Miroslav je introvertní umělec s životním osudem bohatým na dramatické zvraty. Od šesti let hrál na housle, na klavír a ve čtrnácti letech začal hrát na kontrabas.Vyrostl v rodině hudebníka a během studií na pražské konzervatoři založil v roce 1961 se spolužáky Junior trio (s Janem Hammerem a bratrem Alanem), které se rozpadlo po roce 1965, když Miroslav s Janem odešli do USA.
Miroslavova hudební kariéra byla v USA strmá – spolupracoval v Milesem Davisem, Herbiem Mannem, Johnem McLaughlinem, Billy Cobhamem a dalšími osobnostmi jako byl Blue Mitchell, Lee Morgan…
Úděl jazzmana není rolí pro každého – žije v obrovské konkurenci přinášející stresy, fyzické, i rasově motivované konflikty, obdiv žen, alkohol a drogy. Vším Miroslav prošel a může o životě jazzmana na světovém pódiu jedinečně svědčit.
V roce 1970 založil s Joe Zawinulem a Waynem Shorterem Weather Report, kultovní jazzovou skupinu, jež změnila styl jazzu (fusion) a inspirovala další osobnosti k osobitým syntésám klasického jazzu, funky, rocku a klasické hudby. Rozchod zakladatelů kapely s Miroslavem byl konfliktní a představoval pro něho také tajemnou ztrátu zakladatelského certifikátu (akcie).
Po rozchodu Weather Report odjel do Los Angeles a pak do San Francisca, žil určitou dobu bohémským životem, ztrácel postupně sebevědomí, ale nakonec se opět vrátil ke koncertování v klubech New Yorku a na světově proslulých hudebních festivalech.
V roce 1979 se stal ředitelem Jazzového oddělení na konzervatoři v Bostonu. To už byl plně na vlastních nohách (CD Guardians Angels 1978, Miroslav Vitouš Group 1980, Emergence 1985 a další). Domů ho opět pak přivedl projekt „hudební knihovny“, kterou realizoval se členy České filharmonie v Rudolfinu a zajistil si práva k prodeji hudebních programů specializovaných softwarů.
V roce 1987 začal plánovat návrat domů. Jak sám říká, byl to komplikovaný proces obnovy kořenů a vztahů, který vlastně trvá dodnes. Jeho poslední projekty čerpají z celoživotní tvorby a sdružuje na nich hudebníky světového renomé (nahrávky Universal Syncopation I, 2003, Universal Syncopation II, 2007, Remembering Weather Report, 2009). Ke společenským vrcholům koncertní kariéry patří vystoupení pro prezidenta USA v Bílem domě a České republiky na Hradčanech…
TOM JEGR & ACOUSTIC PROJECT
Brněnský rocker a bluesman TOM JEGR (kytarista, zpěvák, autor hudby a textů) realizuje/uskutečňuje v seskupení ACOUSTIC PROJECT svou osobní a intimní zpověď “obráceného křesťana a permanentního hříšníka (nenormální není dělat chyby, ale neuvědomovat si to a nelitovat toho)”. Souběžně působí jako frontman bigbeatových a blues-rockových formacích TOM JEGR & GANG a CHARLIE THE BOMBER na rozdíl od kterých ACOUSTIC PROJECT představuje klidnější akustické aranže s niterným obsahem a osobní zpovědí.
CD Souznění (2015) nahráno ve složení: Tom Jegr – kytary, zpěv; Petr Vávřík – baskytary; Pavel Bříza – bicí; Radim Zelina – kytara; Jan Laník – harmonium.
Kapela hraje v současném složení: Tom Jegr – kytary, zpěv; Radim Zelina – kytary, zpěv; Radim Grünwald – bicí, Hynek Maňák – baskytara
Recenze: http://www.mestohudby
Blanka Kostřicová (narozena v Litomyšli, nyní žije v České Třebové) se věnuje
literatuře profesně, je literární kritička, organizátorka autorských čtení a
prozaička. Časopisecky publikuje literární recenze a eseje, píše také povídky,
kratičké texty i delší prózy. Vydala několik knih, mj. monografii Sestupy a
naděje Jana Balabána, která je pokusem o celkovou interpretaci díla autora, s
nímž ji pojilo mnohaleté přátelství.
Čtení doprovodí brněnský bluesový bard Miloš Kocman.
Vernisáž výstavy kreseb Pavly Dvorské
Výběr kreseb a grafických listů kreslířky, grafičky a úspěšné vědecké ilustrátorky, která se systematicky věnuje realistické kresbě již od Střední školy uměleckých řemesel a nadále ji rozvíjela i vysokoškolským studiem v Brně a Bratislavě. Přesným zobrazováním přírodních motivů zpřítomňuje zjevenou krásu stvoření.
Od roku 2005 vyučuje výtvarný obor na ZUŠ J. Kvapila.
Věnuje se knižní ilustraci, volné grafice a spolupracuje na tvorbě naučných stezek a výukových materiálů přírodovědných oborů.
Pavla Dvorská roz. Hochmanová
Studium:
Střední škola uměleckých řemesel, Brno, obor: vědecká ilustrace
Fakulta Výtvarných Umění VUT, Brno, obor: kresba a grafika
(ak. mal. James Janíček)
Stáž na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě u ak. mal. Dušana Kallaye, obor ilustrace.
https://www.facebook.com/Pavla-Dvorská-Hochmanová-553960694638019/
Na vernisáži zahraje na housle Ivan Smýkal (klezmer)
Ivan Petlan přečte své verše o Izraeli – Sedmiramenná trika
Výstava potrvá do 22. října 2017.
Kurátor: Jan Karpíšek
Po dvaceti letech nepřetržitého fungování se sestava muzikantů ustálila v klasickém uskupení –
prim, terc, cimbál, kontry, basa. Funkci svolavatele, organizátora vzal na sebe a stále plní Jaroslav
Ungerman, „odchovaný kontráš“ Slováckého krúžku v Brně. Těšit se můžete na moravskou a slovenskou folklórní hudbu.
Mojmír Vrba (1962)
Pracuje jako štukatér. Vydal sbírky básní Výlet (1993) a Zatloukat hřebíky do vody (2008, neprodejná příloha časopisu Psí víno). I když se to neví, patří k našim předním minimalistům.
František Vrba (1982)
Pracuje ve výškách. Letos vydává u Ears and Winds Knihu přání a úmrtí, což je prvotina. V jeho textech můžete potkat temná mýtická zvířata a sexuální náznaky. I když se to neví, sám se nikam neřadí.
Vladimír Havran Smýkal (1951)
Hudebník, výtvarník a fotograf, nepřehlédnutelná ikona soudobého undergroundu. Zpěvák a kytarista underpopfolkbluesgroundové kapely NicMoc kvintet.
Hudecká muzika – Probouzené písně
Krásných moravských lidových písní je nespočet – snadno uléhají do zpěvníků a rády se ukládají ke spánku i v naší paměti . Hledáme a probouzíme, vzpomínáme a vybíráme ty, které se nám líbí a oslovily nás, k nimž máme nějaký osobní vztah. Setkáváme se a připomínáme si je.
Každý z nás odněkud pochází, hrál či zpíval nebo tančil v nějakém folklorním souboru či kapele, někteří tam dodnes působí . Jsme zcela neformální příležitostné sdružení lidí milujících lidovou píseň. Máme rádi rodinné muzicírování a rádi tu a tam zahrajeme a zazpíváme pro přátele a známé.
Lenka Říčná, Jana Todorová a Monika Vašíčková (Zpěvné trio)
Hudecká muzika – Luděk Běťák, Robin Kulísek a Kamil Kristen
Ladislav Muroň a Tomáš Vrtek – jazz
Po nějaké době se zase vracíme do útulného prostředí hospůdky Ponava v Lužánkách. Přicházíme za Vámi se stylovým koktejlem tvořeným jazzem a dalšími příbuznými či méně příbuznými žánry.
Duo Ladislav Muroň (příčná flétna) a Tomáš Vrtek (klavír) tvoří mladí a talentovaní muzikanti, kteří studují hudební obory na Masarykově universitě, resp. Janáčkově akademii múzických umění. Společně hrají cca. tři roky. Zpočátku se zaměřovali na klasické jazzové standardy, nicméně postupně se přiklánějí k náročnějším a méně známým jazzovým kusům, přičemž začínají realizovat i vlastní tvorbu. Své místo v jejich repertoiru zaujímají také aranže známých popových hitů.
Afterparty festivalu “Konopí je lék” pro všechny, kteří se nechtějí smířit s tím, že končí léto.
Být dýdžej (Jan Motal, Česko, 2011, 52‘)
Gramoměnič, diskžokejové, dýdžejové, Ladida, Orbith, Lucca, Jirka Neumann a teknaři vystoupí v dokumentárním remixu režiséra Jana Motala o situaci djingu u nás. Dokument zkoumá českou taneční scénu s nadhledem a místy s ironií, ne jako módní a proto automaticky výjimečný fenomén. Jaké různé motivace vedou současné české djs k vykonávání jejich profese? Pouští taneční hudbu pro peníze, protože dj je celebrita, protože úspěšný dj má možnost zcestovat celý svět, protože je to jednoduše baví? Jak známí čeští djs reflektují proměnu jejich profese od 90. let po současnost? Odkud přicházejí, kdo jsou a kam směřují čeští djs?
Jako bychom dnes zemřít měli (Roman Vávra, Česko, 2016, 52‘)
Silný příběh konfliktu státu a církve v podobě dramatického osudu umučeného číhošťského faráře Josefa Toufara. Fascinující i provokující dokument Jako bychom dnes zemřít měli zachycuje v klíčových bodech Toufarův životní příběh a jeho lidskou otevřenost. Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Toufarův životní příběh představuje nejen drama zavraždění, ale i drama jeho života, volby povolání v pozdním věku, chování za heydrichiády i v roce 1948. Zpřítomnění živé postavy venkovského kněze, který není žádný prvoplánový hrdina, ale člověk váhající, pochybující, opatrný a strachující se, který po r. 1948 hledá způsob, kompromis, jak „vyjít“ s politickými oponenty. Dokument také poukazuje na záhadný pohyb kříže v číhošťském kostele a nahlíží do zákulisí brutálního vyšetřování, které bylo proti knězi vedeno s tichou podporou tehdejšího prezidenta republiky. Tyto informace potvrzují doposud neznámé a nepublikované exkluzivní archívní materiály, které v celém číhošťském případu představují řadu otázek a odpovědí. K nejzajímavějším filmovým rekonstrukcím patří výpověď bývalého příslušníka StB Roberta Skerla, který byl aktivně přítomen u všech důležitých momentů finále Toufarova života – únosu, smrti i potupného pohřbení, filmová rekonstrukce únosu P. Josefa Toufara a natáčení z roku 1950, kdy Státní bezpečnost natáčela přímo v kostele s umučeným farářem den před jeho smrtí. V pořadu nechybějí také záběry z divadelního představení inspirovaného Toufarovým osudem Zpráva o zázraku a vzpomínky pamětníků číhošťského zázraku. Dokumentaristé také zaznamenávali postupný vznik figurální sochy, věnované Josefu Toufarovi, na které pracoval sochař Olbram Zoubek. O tom, že je Toufarův příběh neobyčejně živý, svědčí i zahájení beatifikačního procesu P. Josefa Toufara.
Kainovy děti (Marcell Gerő, Maďarsko/Francie, 2014, 104‘)
Tři muži – tři vraždy – budoucnost – realita!
Tři muži. Když byli ještě dětmi, spáchali vraždu. Celé dětství a dospívání strávili v nejdrsnějším vězení komunistického Maďarska. Tam byly i poprvé zachyceni na kameru, jak přiznávají své zločiny, podrobně je popisují a zároveň se svěřují se svými plány do budoucna. Po třiceti letech se je režisér znovu vydal hledat a odhaluje tajemství a Maďarsko, jak ho ještě neznal. Osud, hříchy a odkaz očima Kainových dětí.
1 komentář u „Akce“
Komentáře nejsou povoleny.