Večer Vladimira Vysockého

produkce

 
Datum
Čas
Typ akce

LOV Z VRTULNÍKŮ (SPASTE NAŠE DUŠE)
Literárně-hudební pořad k nedožitým osmdesátinám ruského písničkáře, herce a básníka Vladimira Vysockého. Připravil a ukázky z díla čte Norbert Holub.
Na kytaru hraje a zpívá Jakub Kostelník.

Podrobnosti:

Vladimir Vysockij (25. ledna 1938 Moskva – 25. července 1980) byl ruský písničkář, herec a básník. V letech 1960–1964 byl členem Divadla A. S. Puškina v Moskvě. Roku 1964 se stal členem avantgardního divadla Moskevského dramatu a komedie Na Tagance. V tomto divadle se prosadil v několika těžkých rolích; hrál např. Hamleta (William Shakespeare) nebo Galilea (Bertolt Brecht). Jako filmový herec se proslavil v hlavních rolích ve filmech “Miesto stretnutia nemožno zmeniť”, “Vertikála”, a dále v dalších 24 filmech, kde hrál menší, často až epizodní postavy. Po Sovětském svazu kolovalo asi 2000 jeho písní plus mnoho falzifikátů. Zúčastnil se na přípravě 11 rozhlasových relací a uskutečnil více než 1000 koncertů po celém SSSR a za hranicemi. Byl autorem více než 700 písní a básní. Jeho básnická tvorba představuje hlavně lyrickou poezii, v níž hojně používal ironii a sarkasmus. Největší popularitu získal zhudebněnými básněmi a písněmi, které interpretoval především s doprovodem akustické kytary, pomocí které udržoval rytmus. V textech vycházel hlavně z městského folklóru (romance), slovní hry, parodie, parafráze a filozofických úvah. Do oběhu se po jeho smrti dostalo i mnoho falzifikátů vydávaných za jeho písně. V období přísné cenzury se dotýkal mnoha zakázaných témat, kvůli tomu byly některé jeho písně zakázané. I proto se velká část jeho tvorby šířila na podomácky nahrávaných magnetofonových páscích. Kvůli neshodám s nejvyššími představiteli mu nebylo umožněno hrát ve vícero filmech, do zahraničí cestoval převážně jen díky možnosti navštěvovat svoji francouzskou manželku (oženil se s francouzskou herečkou ruského původu Marinou Vladyovou).
Vladimír Vysockij patří dodnes k nejpopulárnějším a nejtalentovanějším umělcům v novodobých dějinách Ruské federace a bývalého SSSR. V Česku a na Slovensku zpívali některé jeho přeložené písně Jaromír Nohavica či Radůza.

Norbert Holub
(7. dubna 1966, Jihlava) je současný český básník, esejista a překladatel. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde také v současnosti žije. Knižně debutoval v roce 1989 v Mladé frontě sbírkou Zrcadlo pod jevištěm, následovalo několik dalších básnických knih vydaných převážně v nakladatelství Petrov. Úzce spolupracuje též s revue a nakladatelstvím Weles.

Události v kategorii Autorské čtení

Zpět na výpis
Datum
Čas
Událost
16/12/2018
18:00
Zdeněk Volf a manželé Havlovi

Spojení poezie a hudby mimořádné vnitřní soustředěnosti a hlubokého
duchovního prožitku, přinášející nevšední posluchačský zážitek. Autorské čtení
básníka Zdeňka Volfa, ve kterém představí svoji nejnovější sbírku Žasl jsem od
pily, bude spojeno s adventním koncertem manželů Havlových.

Podrobnosti:
Zdeněk Volf (* 30. 6. 1957, Valašské Meziříčí), básník, příležitostný
recenzent, esejista, editor. Absolvoval SZTŠ, obor veterinární, v Kroměříži
a mimořádné studium na FF MU, obor český jazyk a historie, v Brně. Vyšlo mu
sedm básnických sbírek: Řetězy a ptáci (1999), K svému (1999),
Stahy (2003), A mrvě prsteny (2007), Až na poslední pohled (2013), Před
modlitbou přiložím (2017), Žasl jsem od pily (2018) a deníkové zamyšlení
Srdcář (2008). Žije v Brně -Tuřanech, pracuje jako soukromý inseminátor krav.
IRENA & VOJTĚCH HAVLOVI
Manželská hudební dvojice, počátky jejich umělecké spolupráce spadají do 80.
let minulého století. Od té doby úspěšně rozvíjejí svoje nevšední pojetí
tradičních i novodobých skladebných technik a interpretačních postupů. Jejich
osobitý autorský výraz se vzpírá zařazení do jakékoli hudební škatulky.
Výrazový rozptyl používaných vyjadřovacích prostředků bývá totiž u manželů
Havlových ve většině případů natolik rozmanitý, mnohotvárný a hlavně neustále
se proměňující, že jakýkoliv pokus o alespoň rámcové slovní zachycení podstaty
jejich muzikantského dialogu za konkrétní skutečností nutně pokulhává.
Inspiraci pro hudební, ale i vlastní filmovou tvorbu nalézají i v prostředí Indie,
kterou několikrát navštívili. V minulém roce zkomponovali hudbu pro úspěšný
film Křižáček (Křišťálový globus pro nejlepší film na MFF Karlovy Vary),
inspirovaný básní Jaroslava Vrchlického, za níž obdrželi Českého lva za nejlepší filmovou hudbu.

Chcete pravidelně dostávat náš program? Pošlete nám svůj e-mail.