Výstava obrazů Ivy Řehové, kurátor Petr Němec. Vernisáž 15. 12. 2022 v 18 hodin. Zahraje Jaromír Palme alias Fumas. Foto Roman Muselík.
LOVCI PEREL
Jen popel a mouka zůstanou na skle ze vzpomínek, v tichu tibetské svatyňky, na let krále nebes, s orlíma očima. Ten ve vírech horských vzdušných proudů krouží a trpělivě čeká na pohyb při zemi. V tom klidu a nadhledu, po kterém duše touží, jsa zmožena zemskou poutí za obživou. I níže při moři, tam se lovci perel trpělivě noří do hlubin za lesklým denním chlebem, na který čekají ošípení výběrčí, měnící nouzi v luxus královských pohárů. Jsou stejně trpěliví, jako žena, čekající na břehu na svůj díl. Dostane jej od lovce, lučištníka v napětí, či od krále? Lhostejno. Čeká dál, uvelebena na břehu mořském, v pozici nahé Mají. Je vystavena na odiv mužům na kánoích dneška, paddleboardech, kteří v sítinách, v zapadajícím slunci, proplouvají úžinami, jsouc lovci perel imprese, odlesků světla, volnosti, svobody. Jen tam moře je schopno dát životu takovou volnost, jakou ve skutečnosti zasluhuje.
Výstava lovci perel je volnou sestavou děl Ivy Řehové. Iva ve své tvorbě preferuje především témata pracující s problematikou filosofií existence. Z jejích pláten, jakoby ze snových mlhovin, vystupují obrazy, které působí specifickou pomalou zádumčivostí a exponují témata související především s odkazy na otázky lidské svobody, volnosti a zároveň tvrdosti, krutosti a neúprosnosti při její volbě. Nádhera vzdušné perly v letu horského orla je vystřídána střemhlavým letem za kořistí, bez obdivuhodné ztráty kýžené kontroly i sebekontroly. Otázka osobní svobody, v kontrastu k existenční a existencionální vazbě, je rozpracována v obraze Lovci perel, který umožňuje množství ikonografických výkladů, ale ve svém výsledku dochází k efektu symbolizujících rovin explikace, ve kterých každá postava hraje svou vlastní roli. Přesto se skupiny spojí a jsou schopny převyprávět starobylý příběh o ženě, čekají na muže až se vrátí s úlovkem. Lyrické okamžiky prožíváme při pohledu na muže, projíždějící zátokou, na paddelboardech. Jsou připomínkou indiánského ticha, při lovu ryb, s kopím. Tito jezdci však loví cennější artikl. Jsou jím zážitky z romantického podvečera a sledování přírody. Přeludnost a efemérnost těch chvil lze spatřovat v dílku svatyně, které vyjevuje tibetský rozjímavý klid, volbou materiálu, popela a mouky. Popel a mouka – Jang a Jin. Navěky.
Petr Němec